– připravované

_

Příběhy československého komiksu I. Od pana Ťopáska po Supermana

Tomáš Prokůpek

Publikace je tvořena sérií autobiograficky zacílených kapitol, a nabízí tak alternativu ke klasickému vyprávění „velké historie“ – umožňuje zachytit drobné, ale často důležité detaily ze života tvůrců, předivo jemných souvislostí jak v rámci jejich tvorby, tak i v dobovém kontextu, ale též předvést dílo jednotlivých osobností jako kompaktní, provázaný celek. Soubor takto koncipovaných textů umožňuje i komplexnější a na alespoň dílčí, autorocentricky orientovanou úplnost cílící odvyprávění „vývoje českého komiksu“.
Kniha je rozdělena do pěti oddílů. Úvodní, nazvaný Švejkova švadrona, nabízí pohled na zrod moderního českého komiksu na počátku 20. století v tvorbě Karla Stroffa, Josefa Lady a Bohdana Chlada. Druhý oddíl Autorský okruh Koule zachycuje první československý pokus o vydávání komiksového časopisu a představuje autorské osobnosti s ním spjaté, Ladislava Vlodka, Jaroslava Vodrážku a Františka Voborského. Třetí oddíl nazvaný Kocouří a myší stopou zaznamenává vliv kreslených grotesek (i na ně navázaných komiksů) na československé autory, Ondřeje Sekoru, Emila Posledníka a Reného Klapače. Čtvrtý oddíl pojmenovaný Než nastala krize prezentuje tvorbu Zdeňka Pokorného, Františka Bidla a Heleny Bochořákové-Dittrichové. Poslední oddíl Čechoslováci jdou do světa pak líčí spletité a dobrodružstvím překypující životní osudy původem českých a slovenských komiksových kreslířů, kteří se více či méně prosadili v zahraničí, Jana Bukače, Josefa Beránka a Jána Sikely.

(vyjde v roce 2016 v edici Studia komiksu ve Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci)

_

Příběhy československého komiksu II. Od Rychlých šípů po Jamese Bonda

Tomáš Prokůpek

Zatímco předcházející publikace akcentovala tvorbu autorů aktivních v oblasti obrázkové seriálu především v první polovině 20. století, druhý svazek přesouvá těžiště svého zájmu do období po II. světové válce. I tentokrát je kniha rozdělena do pěti oddílů. Úvodní, nazvaný Ze systému do systému, sleduje osudy a tvorbu tří autorů obrázkových seriálů, kteří se – každý svým způsobem – pokoušeli vyrovnat s nástrahami spojenými se změnou režimů, Jana Fischera, Miloše Nováka a Jozefa Scheka. Druhý oddíl Československá samosprašnost představuje tvorbu autorů, kteří na poli komiksu debutovali od poloviny 50. do počátku 70. let, Karla Franty, Františka Kobíka a Pavola Moravčíka. Třetí blok 3× Kája Saudek se ve třech kapitolách věnuje tvorbě zřejmě vůbec nejvýraznějšího československého poválečného tvůrce komiksu. Čtvrtý oddíl Generace 89 vybírá trojici výtvarníků ze silně zastoupené autorské vlny, jejíž (v řadě případů opožděný) vstup na komiksovou scénu umožnila sametová revoluce v roce 1989, Miroslava Schönberga, Vladimíra Tučapského a Ladislava Csurmy. Závěrečný blok Tvůrci s československou krví je pak opět věnován autorům, jejichž vazba na českou a slovenskou komiksovou scénu je poněkud volnější, ale jejich tvorba přesto představuje zajímavou paralelu k produkci tvůrců domácích, Yaroslava Horaka, Mojmíra Ježka a Pavla Kozy.

(vyjde v roce 2016 v edici Studia komiksu ve Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci)

_

Punťa: Zapomenutý hrdina českého komiksu (1934—1942)

Pavel Kořínek – Lucie Kořínková (eds.)

Soubor Punťa – zapomenutý hrdina českého komiksu (1934–1942) sestává ze dvou samostatných knih. První z nich, pojmenovaná Příběhy, přináší bohatý, takřka 200 epizod čítající výbor z centrálního obrázkového seriálu. Druhý svazek – Studie – pak nabízí kulturně- a literárněhistorické, teoretické a interpretační ohledání celého „světa kolem Punti“. Seriál, časopis i nejrůznější další punťovské produkty jsou tu nahlíženy z nejrůznějších úhlů a za využití rozličných interpretačních a metodologických přístupů tak, aby se postupně poskládal co možná nejkomplexnější obraz předmětného seriálu a jeho místa v domácí dětské kultuře. Punťa totiž rozhodně nebylo „jen tak nějaké obrázkové čtení pro děti“: promyšleností, ambicemi, neskrývanou komerčností i například způsobem aktivní práce s publikem představoval časopis v československém prostoru malou revoluci a svého druhu domácí variaci na produkci studia Walta Disneye s jeho myšáky a kačery, kteří ve stejné době nabírali na své globální popularitě. Poznat Punťu znamená pochopit jednu pozapomenutou kapitolku českých kulturních dějin – seznámení s tímto kresleným psíkem poskytuje příležitost k rozšíření našeho povědomí o historii českého komiksu, proměnách dětských časopisů, ale i obecněji domácí kultuře dětí jako takové.

(vyjde v roce 2017 v Nakladatelství Akropolis)