××
Punťa: Zapomenutý hrdina českého komiksu (1934—1942)
Pavel Kořínek – Lucie Kořínková (eds.)
Akropolis, 2018
248 + 240 + 24 stran, 284 × 244 mm
ISBN 978-80-7470-170-2
Soubor Punťa – zapomenutý hrdina českého komiksu (1934–1942) sestává ze dvou samostatných knih. První z nich, pojmenovaná Příběhy, přináší bohatý, takřka 200 epizod čítající výbor z centrálního obrázkového seriálu. Druhý svazek – Studie – pak nabízí kulturně- a literárněhistorické, teoretické a interpretační ohledání celého „světa kolem Punti“. Seriál, časopis i nejrůznější další punťovské produkty jsou tu nahlíženy z nejrůznějších úhlů a za využití rozličných interpretačních a metodologických přístupů tak, aby se postupně poskládal co možná nejkomplexnější obraz předmětného seriálu a jeho místa v domácí dětské kultuře. Punťa totiž rozhodně nebylo „jen tak nějaké obrázkové čtení pro děti“: promyšleností, ambicemi, neskrývanou komerčností i například způsobem aktivní práce s publikem představoval časopis v československém prostoru malou revoluci a svého druhu domácí variaci na produkci studia Walta Disneye s jeho myšáky a kačery, kteří ve stejné době nabírali na své globální popularitě. Poznat Punťu znamená pochopit jednu pozapomenutou kapitolku českých kulturních dějin – seznámení s tímto kresleným psíkem poskytuje příležitost k rozšíření našeho povědomí o historii českého komiksu, proměnách dětských časopisů, ale i obecněji domácí kultuře dětí jako takové.
Více zde. Ukázka k prolistování zde.
××
Před komiksem. Formování domácího obrázkového seriálu ve 2. polovině XIX. století
Tomáš Prokůpek – Martin Foret
Akropolis, 2016
368 stran, 176 × 250 mm
ISBN 978-80-7470-145-0
Po úspěšné publikaci Dějiny československého komiksu 20. století se polovina jejího autorského týmu vydala ještě hlouběji do minulosti, k samotným počátkům domácí tradice obrázkového seriálu, které lze klást do poloviny 19. století a které dosud zůstávaly zcela neprozkoumány a nepopsány. Předkládaná kniha si neklade za cíl stanovit přesné datum či konkrétní dílo coby „počátek domácího obrázkového seriálu“, ale podrobně mapuje tendence, které k ustavení domácí varianty komiksové tvorby vedly, a sleduje vlivy, jež toto formování spoluutvářely. Pramenný průzkum desítek dobových periodik vydávaných v češtině a slovenštině na území tehdejšího Rakouska-Uherska umožnil identifikovat a rozlišit jednotlivé protokomiksové formy 19. století, jak se postupně v domácím prostoru představovaly a prosazovaly, vymezit jejich hranice i vzájemné vztahy. Sledovány byly rovněž vazby těchto zárodečných obrázkových seriálů ke karikatuře, novinové ilustraci a dalším souběžně se vyskytujícím „konkurenčním“ formám, stejně jako jejich vliv na pozdější tradici domácího komiksu i kontext dobové tvorby zahraniční. Publikace určená všem zájemcům o domácí obrázkový seriál, ale i obecněji vizuální či tiskovou kulturu 19. století, nahlíží optikou „komiksu před komiksem“ i práce známých českých výtvarníků, ilustrátorů a karikaturistů, jako byli např. Josef Mánes, Karel Václav Klíč, Mikoláš Aleš nebo Artuš Scheiner, jejichž tvorba je tak v tomto kontextu nově interpretována. Bohatě ilustrovaný svazek ale samozřejmě představuje i tvorbu řady dalších, dnes mnohdy pozapomenutých autorů, kteří se různým variantám obrázkového seriálu v dobových tiskovinách věnovali (např. Karel Ladislav Thuma nebo Karel Krejčík).
Vychází jako výstup výzkumného projektu GA ČR za podpory Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ministerstva kultury ČR.
Více zde. Ukázka k prolistování zde.
××
Příběhy československého komiksu II. Od Rychlých šípů po Jamese Bonda
Tomáš Prokůpek
Univerzita Palackého v Olomouci, 2016,
422 stran, 14 × 21 cm
ISBN 978-80-244-5235-7
Zatímco předcházející publikace akcentovala tvorbu autorů aktivních v oblasti obrázkové seriálu především v první polovině 20. století, druhý svazek přesouvá těžiště svého zájmu do období po II. světové válce. I tentokrát je kniha rozdělena do pěti oddílů. Úvodní, nazvaný Ze systému do systému, sleduje osudy a tvorbu tří autorů obrázkových seriálů, kteří se – každý svým způsobem – pokoušeli vyrovnat s nástrahami spojenými se změnou režimů, Jana Fischera, Miloše Nováka a Jozefa Scheka. Druhý oddíl Československá samosprašnost představuje tvorbu autorů, kteří na poli komiksu debutovali od poloviny 50. do počátku 70. let, Karla Franty, Františka Kobíka a Pavola Moravčíka. Třetí blok 3× Kája Saudek se ve třech kapitolách věnuje tvorbě zřejmě vůbec nejvýraznějšího československého poválečného tvůrce komiksu. Čtvrtý oddíl Generace 89 vybírá trojici výtvarníků ze silně zastoupené autorské vlny, jejíž (v řadě případů opožděný) vstup na komiksovou scénu umožnila sametová revoluce v roce 1989, Miroslava Schönberga, Vladimíra Tučapského a Ladislava Csurmy. Závěrečný blok Tvůrci s československou krví je pak opět věnován autorům, jejichž vazba na českou a slovenskou komiksovou scénu je poněkud volnější, ale jejich tvorba přesto představuje zajímavou paralelu k produkci tvůrců domácích, Yaroslava Horaka, Mojmíra Ježka a Pavla Kozy.
_
Příběhy československého komiksu I. Od pana Ťopáska po Supermana
Tomáš Prokůpek
Univerzita Palackého v Olomouci, 2015
390 stran, 14 × 21 cm
ISBN 978-80-244-4596-0
Publikace je tvořena sérií biograficky zacílených kapitol, a nabízí tak alternativu ke klasickému vyprávění „velké historie“ – umožňuje zachytit drobné, ale často důležité detaily ze života tvůrců, předivo jemných souvislostí jak v rámci jejich tvorby, tak i v dobovém kontextu, ale též předvést dílo jednotlivých osobností jako kompaktní, provázaný celek. Soubor takto koncipovaných textů umožňuje i komplexnější a na alespoň dílčí, autorocentricky orientovanou úplnost cílící odvyprávění „vývoje českého komiksu“. Kniha je rozdělena do pěti oddílů. Úvodní, nazvaný Švejkova švadrona, nabízí pohled na zrod moderního českého komiksu na počátku 20. století v tvorbě Karla Stroffa, Josefa Lady a Bohdana Chlada. Druhý oddíl Autorský okruh Koule zachycuje první československý pokus o vydávání komiksového časopisu a představuje autorské osobnosti s ním spjaté, Ladislava Vlodka, Jaroslava Vodrážku a Františka Voborského. Třetí oddíl nazvaný Kocouří a myší stopou zaznamenává vliv kreslených grotesek (i na ně navázaných komiksů) na československé autory, Ondřeje Sekoru, Emila Posledníka a Reného Klapače. Čtvrtý oddíl pojmenovaný Než nastala krize prezentuje tvorbu Zdeňka Pokorného, Františka Bidla a Heleny Bochořákové-Dittrichové. Poslední oddíl Čechoslováci jdou do světa pak líčí spletité a dobrodružstvím překypující životní osudy původem českých a slovenských komiksových kreslířů, kteří se více či méně prosadili v zahraničí, Jana Bukače, Josefa Beránka a Jána Sikely.
_
V panelech a bublinách. Kapitoly z teorie komiksu
Pavel Kořínek – Martin Foret – Michal Jareš
Akropolis, 2015
456 stran, 16 × 23 cm
ISBN 978-80-7470-113-9
Domácímu zájemci o teorii komiksu se v českém jazyce dosud nabízelo jen nemnoho příležitostí k seznámení se s aktuálními otázkami i přetrvávajícími koncepty „myšlení o komiksu“. Kniha V panelech a bublinách. Kapitoly z teorie komiksu si klade za cíl přehledně pojednat a k dalšímu použití nabídnout rozličné koncepty i přístupy, jimiž lze komiksové texty (ať už konkrétní osamocené, nebo v nejrůzněji definovaných souborech) novými způsoby číst a interpretovat, zkoumat i analyzovat. Pozornost je věnována například vztahům komiksu k různým charakterizačně-stratifikačním systémům v kultuře (komiks jako médium, žánr, umění), tematizována je ale i komiksová vícekódovost (obraz v komiksu, text v komiksu) či způsoby, jimiž komiks vypráví (specifické formální prostředky, narace, serialita). Samostatné kapitoly jsou pak věnovány též tématům produkčně-prezentačních aspektů (publikační tvar) a participantům (autor, produkce, čtenář) komiksového kulturního pole. Závěrečná kapitola v základních souřadnicích zachycuje historii odborného zkoumání komiksu od jeho nesmělých počátků až k dnešnímu celosvětovému rozmachu tzv. comics studies. Svazek sestávající z dvanácti kapitol doplněných drobnějšími exkurzy nechce být kompilační „summou zjištěného“ ani netouží nabídnout původní a komplexní teorii komiksu. Pokouší se především o poučené zahájení diskuse a o vstupní úvodové popsání charakteristických rysů komiksu z nejrůznějších možných perspektiv.
Publikace doplněná o slovníček pojmů a komentované soupisy další doporučené literatury je určena všem zájemcům o teoretické popsání komiksu, odborníkům z příbuzných oblastí, studentům humanitních oborů i zainteresovaným laikům.
Vznik rukopisu byl podpořen grantovým projektem GA ČR. – Kniha vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.
Více zde. Ukázka k prolistování zde.
××
Dějiny československého komiksu 20. století
Tomáš Prokůpek – Pavel Kořínek – Martin Foret – Michal Jareš
Akropolis, 2014
428 + 572 + 88 stran, 24 × 30 cm
ISBN 978-80-7470-061-3
V posledních letech se tuzemský komiks a obrázkový seriál těší zvýšené přízni čtenářů, kritiků i odborných badatelů. Dlouho opomíjenému, pokud už ne zcela záměrně přehlíženému a omezovanému mediálnímu žánru se dostává pozornosti prostřednictvím dílčích publikací či výstav, celistvější historický přehled ale dosud chyběl. Asi těžko si lze představit knihu o několika tisících postav a hrdinů, která by zároveň byla pro čtenáře stále přehledná a čtivá. A právě takové Dějiny československého komiksu 20. století jsou. Přinášejí první komplexní a odborně fundované pojednání o komiksovém 20. století v našem kulturním a jazykovém prostoru, nabízejí pohled na jeho proměny a tendence, připomínají nejslavnější osobnosti (Lada, Sekora, Saudek, Němeček) a samozřejmě představují známé i méně známé komiksové hrdiny. Neopomíjejí při tom ani mnoho tvůrců, časopisů, knih a aktivit dnes pozapomenutých. S důrazem kladeným na sledování vývojových linií formálních, žánrových i motivických zahrnují Dějiny do svého výkladu přirozeně i oblast komiksové tvorby překladové, jakož i šířeji pojímané exkurzy věnované společenské pozici komiksu a obrázkového seriálu. Dějiny československého komiksu 20. století tak nechtějí nabídnout jen detailní popis československé komiksové a obrázkovoseriálové tvorby, ale zprostředkovaně vyprávějí i příběh o pozici, funkci a proměnách komiksu v česko- a slovenskojazyčném kulturním prostoru.
Dva obsáhlé svazky (I: 1900–1964; II: 1964–2000) doprovází bohatý ilustrační materiál, detailní rejstříky jmenné i věcné a medailony domácích komiksových tvůrců. – Publikaci připravil čtyřčlenný autorský kolektiv z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci grantu GA ČR. – Hlavní redaktor: Pavel Kořínek – Vychází za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR a hlavního města Prahy.
Více zde a na speciální stránce zde.
K prolistování ukázka z prvního a z druhého dílu.
×××
Studia komiksu: možnosti a perspektivy
Martin Foret – Pavel Kořínek – Tomáš Prokůpek – Michal Jareš (eds.)
Univerzita Palackého v Olomouci, 2012
498 stran, 14 × 21 cm
ISBN 978-80-244-3327-1
Svazek Studia komiksu: možnosti a perspektivy představuje texty, jejichž pracovní verze byly prosloveny v rámci stejnojmenného kolokvia v roce 2011 v Olomouci. Zastoupena je tak pestrá škála nejrůznějších témat s rozličným badatelským uchopením – od historizujících exkursů k jednotlivým školám, tradicím či fenoménům, přes interpretační vhledy na možnosti analýzy komiksového materiálu a jeho vlastností či teoretizující příspěvky o problémech definičních a metodologických až k textům věnovaným dílčím „aplikovaným“ pohledům na práci s komiksem v různých oblastech.
Publikace tedy v souhrnu představuje vybrané perspektivy studií komiksu (mediologickou, sémiotickou, literárněvědnou, naratologickou, historickou, sociologickou, antropologickou, translatologickou a pedagogickou) a disponuje tedy snad potenciálem k tomu, aby se stala „novým startem“ domácího komiksologického bádání, jež ve světovém měřítku v posledních letech představuje dynamicky se rozvíjející oblast humanitních a sociálních věd.
Připojená anketa potom příspěvky a studie převážně domácích badatelů rozšiřuje o reflexi comics studies zvenčí. Soubor archivních materiálů pak shromažďuje a poprvé v úplnosti přetiskuje několik obtížně dostupných obrázkových seriálů z domácí tradice tohoto média.
>> náhled obsahu + abstrakty (preview with resumé in EN, DE, FR, ES, RU)
×××
Signály z neznáma. Český komiks 1922–2012
Pavel Kořínek – Tomáš Prokůpek (eds.)
Arbor vitae, 2012
340 stran, 24 × 30 cm
ISBN 978-80-7467-012-1
Český komiks chytil na počátku třetího tisíciletí nový dech. Aktuální autorská generace navazuje kontakty se světovým děním, reaguje na nejnovější trendy a v domácím kontextu snad téměř poprvé skutečně svobodně tvoří, nesvazována příkazy cenzury či kulturním a společenským odmítáním. Spolu s tím, jak český komiks nabývá na sebedůvěře (a sebeúctě), začíná pomalu prozkoumávat ta slavnější, i ta méně proslulá období svých dějin.
Bohatým ilustračním doprovodem vybavená rozsáhlá kolektivní monografie, se oprošťuje od čistě chronologického, dějinného popisu, což autorům jednotlivých statí umožnilo zaměřit se na motivické, personální i mediální souvislosti českého komiksu. Ve 12 kapitolách se tak postupně dostává pozornosti lokálně i globálně příznakovým žánrům (např. „veselá zvířátka“ coby zásadní tematicko-motivický koncept komiksu pro děti, „klubácký komiks“ coby svého druhu původní český komiksový žánr), mediálním přesahům (komiks a film, komiks a výtvarné umění) i výrazným nebo pozapomenutým autorským (Kája Saudek) či kolektivním (karikaturisté skupiny Polylegran) exkurzům. Detailní pozornost je věnována také vztahům komiksu a ideologie a mapováno je rovněž využívání komiksové formy v domácí reklamě. Autory jednotlivých kapitol jsou kromě kurátorů/editorů další komiksologové i odborníci z příbuzných oborů (dějiny umění, filmová věda, literární věda). Žánru odpovídající grafika, souzní s obsahem, výsledkem je základní kniha o fenoménu českém komiksu. Kniha vychází odděleně v české a anglické verzi.
>> koupit (to buy english language edition)